19. srpna 2026

Blob

ArrayBuffer a náhledy jsou součásti standardu ECMA, součásti JavaScriptu.

V prohlížeči jsou i další objekty vyšší úrovně, popsané ve specifikaci souborového API, konkrétně Blob.

Blob se skládá z nepovinného řetězce type (zpravidla MIME typ) a z blobParts – posloupnost jiných objektů Blob, řetězců a objektů BufferSource.

Syntaxe konstruktoru je:

new Blob(blobParts, volby);
  • blobParts je pole hodnot Blob/BufferSource/String.
  • volby je nepovinný objekt:
    • type – typ blobu, zpravidla MIME typ, např. image/png,
    • endings – zda převádět znaky konce řádku v Blob tak, aby odpovídaly koncům řádků v aktuálním OS (\r\n nebo \n). Standardně "transparent" (nedělá nic), ale může být i "native" (převádí).

Příklad:

// vytvoříme Blob z řetězce
let blob = new Blob(["<html>…</html>"], {type: 'text/html'});
// všimněte si: první argument musí být pole [...]
// vytvoříme Blob z typového pole a řetězců
let ahoj = new Uint8Array([65, 104, 111, 106]); // "Ahoj" v binárním tvaru

let blob = new Blob([ahoj, ' ', 'světe'], {type: 'text/plain'});

Části blobu můžeme získat pomocí:

blob.slice([počátečníByte], [koncovýByte], [typObsahu]);
  • počátečníByte – počáteční byte, standardně 0.
  • koncovýByte – poslední byte (nebude zahrnut, standardně až do konce).
  • typObsahu – type nového blobu, standardně stejný jako ve zdroji.

Argumenty se podobají argumentům pole.slice, jsou povoleny i záporné hodnoty.

Objekty Blob jsou neměnné

V objektech Blob nemůžeme přímo měnit data, ale můžeme z nich extrahovat jejich části, vytvářet z nich nové objekty Blob, smíchávat je do nového objektu Blob a podobně.

Toto chování se podobá JavaScriptovým řetězcům: nemůžeme změnit znak v řetězci, ale můžeme vytvořit nový, opravený řetězec.

Blob jako URL

Blob můžeme snadno použít jako URL pro <a>, <img> nebo jiné značky, abychom zobrazili jeho obsah.

Díky vlastnosti type můžeme také Blob objekty stahovat nebo je nahrávat jinam. Z jejich type se pak přirozeně stane Content-Type v síťových požadavcích.

Začneme jednoduchým příkladem. Kliknutím na odkaz si stáhnete dynamicky generovaný Blob s obsahem Ahoj, světe! jako soubor:

<!-- atribut download donutí prohlížeč soubor stáhnout a nepřecházet na něj -->
<a download="hello.txt" href='#' id="odkaz">Stáhnout</a>

<script>
let blob = new Blob(["Ahoj, světe!"], {type: 'text/plain'});

odkaz.href = URL.createObjectURL(blob);
</script>

Můžeme také vytvořit odkaz dynamicky v JavaScriptu a simulovat kliknutí na něj voláním odkaz.click(). Pak se stahování automaticky spustí.

Následuje podobný kód, který přiměje uživatele stáhnout dynamicky vytvořený Blob bez jakéhokoli HTML:

let odkaz = document.createElement('a');
odkaz.download = 'hello.txt';

let blob = new Blob(['Ahoj, světe!'], {type: 'text/plain'});

odkaz.href = URL.createObjectURL(blob);

odkaz.click();

URL.revokeObjectURL(odkaz.href);

URL.createObjectURL vezme Blob a vytvoří pro něj unikátní URL ve tvaru blob:<původ>/<uuid>.

Hodnota odkaz.href vypadá následovně:

blob:https://javascript.info/1e67e00e-860d-40a5-89ae-6ab0cbee6273

Pro každé URL generované voláním URL.createObjectURL si prohlížeč vnitřně uloží mapování URL → Blob. Taková URL jsou tedy krátká, ale umožňují přístup k blobu.

Vygenerované URL (a tedy i odkaz s ním) je platné jedině uvnitř aktuálního dokumentu, dokud je otevřený. A umožňuje odkazovat se na Blob v <img>, <a>, v zásadě v kterémkoli jiném objektu, který očekává URL.

Má to však vedlejší efekt. Dokud existuje mapování pro Blob, samotný Blob přetrvává v paměti. Prohlížeč jej nemůže uvolnit.

Když je dokument zavřen, mapování se automaticky odstraní, takže objekty Blob jsou poté uvolněny. Jestliže však aplikace běží dlouhou dobu, nestane se to hned tak brzy.

Když tedy vytvoříme URL, tento Blob zůstane viset v paměti, i když už není zapotřebí.

URL.revokeObjectURL(url) odstraní odkaz z vnitřního mapování, čímž umožní, aby byl Blob smazán (pokud na něj není žádný jiný odkaz) a paměť uvolněna.

V posledním uvedeném příkladu jsme zamýšleli použít Blob pouze jednou, pro okamžité stažení, proto okamžitě voláme URL.revokeObjectURL(odkaz.href).

V předchozím příkladu s HTML odkazem, na který lze kliknout, však URL.revokeObjectURL(odkaz.href) nevoláme, protože tím bychom URL blobu zneplatnili. Po jeho zrušení a odstranění mapování již URL nefunguje.

Blob na base64

Alternativou k URL.createObjectURL je převedení objektu Blob na řetězec zakódovaný do base64.

Toto kódování reprezentuje binární data jako řetězec ultrabezpečných „čitelných“ znaků s ASCII kódy od 0 do 64. A co je ještě důležitější, toto kódování můžeme používat v „datových URL“.

Datové URL má tvar data:[<mediatype>][;base64],<data>. Taková URL můžeme používat všude, kde můžeme používat „běžná“ URL.

Například zde je smajlík:

<img src="">

Prohlížeč dekóduje řetězec a zobrazí obrázek:

K převedení objektu Blob na base64 použijeme zabudovaný objekt FileReader, který může načítat data z blobů v mnoha formátech. Podrobněji to probereme v příští kapitole.

Následuje demo stahování blobu, nyní pomocí base64:

let odkaz = document.createElement('a');
odkaz.download = 'hello.txt';

let blob = new Blob(['Ahoj, světe!'], {type: 'text/plain'});

let reader = new FileReader();
reader.readAsDataURL(blob); // převede blob na base64 a volá onload

reader.onload = function() {
  odkaz.href = reader.result; // datové URL
  odkaz.click();
};

Oba způsoby vytvoření URL pro Blob jsou použitelné, ale URL.createObjectURL(blob) je obvykle jednodušší a rychlejší.

URL.createObjectURL(blob)
  • Pokud se staráme o paměť, musíme je odstranit.
  • Přímý přístup do blobu bez „kódování/dekódování“.
Datové URL z blobu
  • Není třeba nic odstraňovat.
  • Na velkých objektech Blob dochází kvůli kódování ke spotřebě výkonu a paměti.

Převod obrázku na blob

Můžeme vytvořit Blob z obrázku, části obrázku nebo dokonce můžeme vytvořit screenshot stránky. To se hodí, když jej chceme někam nahrát.

Operace s obrázky provádíme pomocí elementu <canvas>:

  1. Nakreslíme obrázek (nebo jeho část) na plátno voláním canvas.drawImage.
  2. Voláme metodu plátna .toBlob(callback, format, quality), která vytvoří Blob, a až bude hotový, spustí na něm callback.

V následujícím příkladu je obrázek jen zkopírován, ale před vytvořením blobu můžeme také vyjmout jeho část nebo jej na plátně nějak transformovat:

// vezmeme libovolný obrázek
let obrázek = document.querySelector('img');

// vytvoříme <canvas> stejné velikosti
let plátno = document.createElement('canvas');
plátno.width = obrázek.clientWidth;
plátno.height = obrázek.clientHeight;

let kontext = plátno.getContext('2d');

// zkopírujeme do něj obrázek (tato metoda umožňuje vyjmout jeho část)
kontext.drawImage(obrázek, 0, 0);
// na plátně můžeme volat kontext.rotate() a provádět mnoho dalších věcí

// toBlob je asynchronní operace, po jejím dokončení se volá callback
plátno.toBlob(function(blob) {
  // blob je připraven, stáhneme ho
  let odkaz = document.createElement('a');
  odkaz.download = 'example.png';

  odkaz.href = URL.createObjectURL(blob);
  odkaz.click();

  // smažeme vnitřní odkaz na blob, aby ho prohlížeč mohl uvolnit z paměti
  URL.revokeObjectURL(odkaz.href);
}, 'image/png');

Pokud před callbacky dáváme přednost async/await:

let blob = await new Promise(splň => plátno.toBlob(splň, 'image/png'));

Pro vytvoření screenshotu stránky můžeme použít knihovnu jako https://github.com/niklasvh/html2canvas, která provádí to, že prostě jen projde stránku a vykreslí ji na <canvas>. Pak můžeme získat její Blob stejným způsobem jako výše.

Od Blobu k ArrayBufferu

Konstruktor Blob umožňuje vytvořit blob téměř z čehokoli, včetně jakéhokoli BufferSource.

Pokud však potřebujeme provádět zpracování na nižší úrovni, můžeme získat ArrayBuffer nejnižší úrovně voláním blob.arrayBuffer():

// získáme arrayBuffer z blobu
const příslibBufferu = await blob.arrayBuffer();

// nebo
blob.arrayBuffer().then(buffer => /* zpracování ArrayBufferu */);

Od Blobu k proudu

Když načítáme a zapisujeme do blobu více než 2 GB dat, bude pro nás používání arrayBuffer paměťově náročnější. V této chvíli můžeme převést blob přímo na proud.

Proud (stream) je speciální objekt, ze kterého můžeme číst (nebo do něj zapisovat) po částech. Zde je to mimo náš rámec, ale bude následovat příklad a více se o tom můžete dočíst v https://developer.mozilla.org/en-US/docs/Web/API/Streams_API. Proudy se hodí pro data, která je vhodné zpracovávat po jednotlivých částech.

Metoda stream() rozhraní Blob vrací proud ReadableStream, který při čtení vrací data obsažená v tomto blobu.

Pak z něj můžeme číst následovně:

// získáme readableStream z blobu
const readableStream = blob.stream();
const stream = readableStream.getReader();

while (true) {
  // pro každou iteraci: value (hodnota) je další fragment blobu
  let { done, value } = await stream.read();
  if (done) {
    // v proudu již nejsou další data
    console.log('celý blob zpracován.');
    break;
  }

  // provedeme něco s částí dat, kterou jsme právě načetli z blobu
  console.log(value);
}

Shrnutí

Zatímco ArrayBuffer, Uint8Array a jiné objekty BufferSource jsou „binární data“, Blob reprezentuje „binární data spolu s typem“.

Díky tomu jsou bloby vhodné pro operace stahování a nahrávání, které se v prohlížeči používají velice často.

Metody, které provádějí webové požadavky, např. XMLHttpRequest, fetch a tak dále, mohou s Blob přirozeně pracovat stejně jako s jinými binárními typy.

Mezi Blob a binárními datovými typy nižší úrovně můžeme snadno převádět:

  • Můžeme vytvořit Blob z typového pole konstruktorem new Blob(...).
  • Z blobu můžeme získat zpět ArrayBuffer voláním blob.arrayBuffer() a pak na něm vytvořit náhled pro binární zpracování na nižší úrovni.

Když potřebujeme pracovat s velkým blobem, jsou velmi užitečné konverzní proudy. Z blobu můžeme snadno vytvořit ReadableStream. Metoda stream() rozhraní Blob vrátí ReadableStream, který při čtení vrací data obsažená v blobu.

Mapa tutoriálu

Komentáře

přečtěte si před komentováním…
  • Máte-li návrhy na zlepšení, vytvořte prosím issue na GitHubu nebo pull request místo komentáře.
  • Pokud v článku něčemu nerozumíte, napište prosím, čemu přesně a na kterém místě.
  • Pro vložení několika slov kódu použijte značku <code>, pro několik řádků je obalte značkou <pre>, pro více než 10 řádků vložte odkaz na pískoviště (plnkr, jsbin, codepen…)